Zastavování se v cestě.

9. dubna 2013 v 21:23 |  Words of anger.
To si takhle už pěkně přednasratí spolu s davem lidí vystupujete na konečný z autobusu, sunete se dál s jejich mravenčím krokem a najednou se před váma zastaví důchodkyně zabírající půlku chodníku, protože si nutně potřebuje pohrabat v kabelce. To naprosto chápu, taky to často dělám. Ale zaparkuju se před tím někde vedle, třeba na kraji chodníku. Když totiž lidi pospíchaj a vy se jim takhle zastavíte přímo před nohama, riskujete svoje zdraví. Riskujete ho ještě víc, když se zastavíte před mýma nohama. Kdo chce rozšlapat botou procpanou ocelí? S radostí to udělám. Zajímalo by mě, čím kurva přemejšlej. Jestli teda vůbec přemejšlej. Opravdu maj pocit, že má každej chuť je v tom davu obcházet? Opravdu si myslej, že je má někdo chuť obcházet, i když nejsou v davu? Je to jedno. V obou případech je to nechutná bezohlednost a debilita. Ještě víc mě dokáže nasrat, když támhle na Kamenický procházím těma hnusnejma posranejma ulicema a přímo v prostředku stojí bába takovejch rozměrů, že se nedá z žádný strany obejít a nejlepší bude jí přeskočit, a přitom nechává svýho zasranýho zakrslýho čokla srát na ten zasranej chodník, pak se na vás otočí, dementně se usměje, ještě chvilku stojí a pak teda odejde, když zavrčíte "s dovolením". Bordel po svym čoklovi tam samozřejmě nechá ležet. Mám chuť si sehnat kriplkáru, zastavit se se svym přerostlym Salašníkem v nejrušnější hodině na Václaváku na chodníku, nechat ho tam vesele posrávat půlku Václaváku, postavit si tam slunečník a rozkládací stůl a udělat si piknik a přitom se s novinama v rukách na obcházející usmívat tím dementním úsměvem říkajícím "Ale kampak spěcháte? Vždyť je takovej krásnej den," aby pochopili, jak kurevsky debilní jsou. Ne, já nejsem tak líná, abych nemohla udělat ty 2 kroky navíc a obejít je. Ale proč bych měla? Kdybych se nebála průseru, s radostí je "omylem" srazím na zem, protože "Jé, pardon, nečekala jsem, že se zastavíte uprostřed chodníku." Důchodci maj prostě takovou hromadu času, nechoděj nasraný do práce a pak ještě nasranější z práce, nebo školy, a asi zapomínaj, že takový lidi pořád existujou. Ale dobrá, na důchodce si zvykám. Ale posráníhodný je, když se před váma zastaví blonďatá píča, z poloviny v leopardích hadrech, z poloviny v zebrovaných a krafe si s druhou píčou do svýho píčovskýho třpytivýho mobilu, přitom rozhazuje rukama a pak na vás kroutí držkou, když jí tu ruku málem (málem :-( ) urvete. Lidi si zkrátka myslej, že se z nich svět posere. Svět viděj jako "já a dalších pár lidí". Ale ono je to prostě sedm miliard lidí. Sedm miliard nasranejch, unavenejch, nervózních lidí, který by tyhle zastavovače s radostí zabili, kdyby to nebylo trestný. Může se to zdát jako drobnost, ale i tak vám to zkazí takovou jednu třicetinu dne. A nezkoušejte nesouhlasit. Vy víte, že mám pravdu. Pokud nepatříte mezi tyhle debilní lidi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anonym(ka) Anonym(ka) | 10. dubna 2013 v 15:14 | Reagovat

PŘESNĚ,P.Ř.E.S.N.Ě!
Miluju tě.. a napiš někdy knihu,děkuju. :D
A jen taková drobnost - již 8 miliard nasranejch, unavenejch a nervózních lidí. :D

2 Truhell Truhell | Web | 10. dubna 2013 v 17:44 | Reagovat

[1]: http://www.worldometers.info/cz/ Tady jsem se dobrou půlhodinu bavila tím, jak počet lidí ubývá a přibývá. Sedm. Ale to je jedno. Smutný je, že jich pořád víc přibejvá. Jednou stejně budou muset povolit vraždy, aby se množství téhle havěti snížilo.

3 megiiiii megiiiii | Web | 3. prosince 2013 v 0:45 | Reagovat

Asi miluju tvoje články.... po dlouhý době jsem se zasmála :D

4 Adulinka Adulinka | 28. prosince 2013 v 16:09 | Reagovat

Směju se! Proč se sakra směju, mělo by to spíš být k pláči, ale tak bezvadně jsi popsala. co se mi na těch "posraných" ulicí honí hlavou, že se musím jen smát.
Smekám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama